Všeobecná charakteristika

Kraj: Plzeňský kraj
Okres(y): Rokycany
Katastrální území: Mirošov
Mapové listy: 2211, 22112
Geologická správní oblast: Barrandienské paleozoikum; blanická brázda
Lokalizace: Asi 700 m s. od Mirošova, v. od silnice Mirošov - Hrádek - Rokycany.
Charakteristika objektu: Opuštěné lomy, kde sou odkryty svrchnokarbonské sedimenty kladenského souvrství, nýřanských vrstev - westphal D.
Technický objekt: lom
ID : 998

Geologie

Geologická charakteristika: Ve starých opuštěných lomech v okolí Mirošova jsou odkryty svrchnokarbonské sedimenty kladenského souvrství, nýřanských vrstev - westphal D. Jsou zde typicky vyvinuty mirošovské slepence, definované jako hrubozrnné slepence s valouny křemene, buližníku, drob a pískovců s písčitou základní hmotou nebo křemitým či železitým tmelem. Vložky v nich tvoří světle šedé lavicovité hrubozrnné arkózy, arkózovité pískovce a jemnozrnné pískovce, které byly předmnětem těžby. Místy se vsktují podřadné vložky prachovců, jílovců až uhelné slojky, např. v lomech Na Janově u Mirošova. Tento lom je i významnou paleontologickou lokalitou odkud byly též popsány nálezy tzv. mirošovské flóry (Němejc 1938).
Regionální členění: Český masiv - pokryvné útvary a postvariské magmatity - svrchní karbon a perm - středočeské a západočeské mladší paleozoikum
Stratigrafie: paleozoikum - karbon
Témata: sedimentologie, paleontologie, těžební činnost a její následky, ložisková geologie, petrologie
Jevy: charakteristická hornina
Původ geologických jevů (geneze): sedimentární
Hornina: slepenec (konglomerát) , arkóza, pískovec
Geologický význam: geoturistická zajímavost (geotop)

Ochrana a střety zájmů

Stupeň ochrany: Zajímavé geologické lokality registrované v ČGS
Ochrana geologického fenoménu: C - je důvodem k registraci lokality v databázi ČGS
Důvod ochrany, nebo důvod zařazení do databáze: Klasický výchoz mirošovských slepenců. Významné paleontologické naleziště tzv. mirošovské flory.
Součást Geoparku: Barrandien
Střety zájmů: bez střetů
Popis střetů zájmů: Nejsou známy střety zájmů.

Literatura

Čepek, L. (1951): Mirošovská kamenouhelná pánev. - Sbor. Ústř. Úst. geol., 18, 89-116. Praha.- Čepek , L. (1961): Geologická mapa ČSSR 1 : 200 000, list Plzeň. - Ústř. Úst. geol. Praha. Hubáček, J. (1941): Složení a spalná tepla čistých hořlavin pevných paliv konsumovaných v Protektorátu Čechy a Morava. - Uhlí 20, 4-9. Praha. Malán, O. (l98O): Plzeňská pánev - černé uhlí - studie. MS Geofond Praha. Němejc, F. (1930): Floristické poznámky ke stratigrafii některých uhelných pánviček mezi Rokycany a Berounem. - Věst. Stát. geol. Úst., 6, 40-58. Praha. Němejc, F. (1938): Příspěvek ke geologicko - paleontologickému výzkumu mirošovské uhelné pánve. - Čas. Nár. Muz., 112, 307-310. Praha. Purkyně, C. (1904): Kamenouhelné pánve u Mirošova a Skořice a jejich nejbližší okolí. - Rozpravy Čes. Akad., 13, 29. Praha. Šetlík, J. (1968): Fytopaleontologie nýřanských vrstev. - MS Geofond Praha.- (1969): Mirošovské rostlinné společenstvo v Poohří a v Plzeňské pánvi. - Zpr. geol. Výzk. v roce 1968, 98-100. Praha.

Zpracování a aktualizace

Zpracoval(a): Drábková Jana, 11.02.94
Aktualizoval(a): Kukal Zdeněk 29.11.17

Citace

Databáze významných geologických lokalit: 998 [online]. Praha: Česká geologická služba, 1998 [cit. 2024-05-05]. Dostupné z: http:// lokality.geology.cz/998.

Lokalizace v mapě: